Galén mezi stíny a světlem: Rozhovor s Janem Burdou o nové knize Jan Šimáně - Galén

Jeho příběh teď ožívá v nové knize, kterou pro vás sestavili Jan Burda a Ivo Jirásek a kterou vydala Nadace Pangea.

Na 160 stranách se ponoříte do Galénových vlastních vzpomínek i do živých vyprávění lidí, kteří po jeho boku tábořili, psali a měnili dětský svět. Najdete tu dosud nevydané archiválie, včetně vojenského osobního spisu zpřístupněného až sto let od jeho narození, i kapitoly o službě v armádě a kontaktech s StB.

V rozhovoru s propagátorem volnočasových aktivit dětí a mládeže, lektorem, představitelem několika neziskovek Janem Burdou se dozvíte, proč se do mapování Galénova života pustil, jaké unikátní archivní materiály při práci objevil a které myšlenky Jana Šimáně považuje za nejcennější pro dnešní vedoucí dětských oddílů.

Co tě osobně inspirovalo k napsání a sestavení knihy o Janu Šimáně – Galénovi? Bylo cílem zaplnit mezeru v historii volnočasové práce s dětmi a mládeží, nebo spíše předat mladší generaci příběh, který tě oslovil? A našel jsi během práce na knize něco překvapivě nového, co dosud o Galénovi nebylo známo?

Předně je potřeba říct, že nejsem autorem knihy. Jsem jedním ze dvou editorů. Tím hlavním je Ivo Jirásek z Univerzity Palackého v Olomouci. Do knihy přispěla celá řada osobností, které s Galénem spolupracovaly v různých obdobích jeho života. Ivo Jirásek se významně podílel na předchozích svazcích z Edice Gymnasion, které byly věnovány Jaroslavu Foglarovi, Miloši Zapletalovi a Allanu Gintelovi. To bylo zárukou, že nový svazek „Jan Šimáně – Galén“ bude dostatečně kvalitně zpracován a důstojně tak doplní řadu knih o velkých postavách české pedagogiky a výchovy.

Velké poděkování patří Nadaci Pangea, která pro Galénův nadační fond knihu vydala. Bez této nezištné spolupráce ze strany nadace by kniha nikdy nemohla vyjít.

Myšlenka vydat knihu o Galénovi se zrodila už v lednu roku 2022. Hlavní motivací bylo sestavit knihu o Galénově život a díle. Žádná taková publikace totiž neexistovala – což vzhledem ke Galénově významu byla škoda. Původním záměrem bylo vydat klihu u příležitosti Galénových stých narozenin – na podzim 2024. To se sice nepovedlo, ale myslím, že delší doba na zpracování materiálů byla výsledné podobě knihy jen ku prospěchu.

Galéna jsem poznal v roce 1990 jako guvernéra Nulté stovky klubů Žlutého kvítku Mladého hlasatele. Až téměř do roku 2011 jsme se poměrně často setkávali a diskutovali. Myslím tedy, že není nic, co by mě vysloveně překvapilo. Snad jen to, že každý z pamětníků, kteří do knihy přispěli, vnímá osobnost Galéna trošku jinak. Včetně některých kontroverzních kroků, které Galén v životě udělal. Ale jak píše Ivo Jirásek v úvodu knihy „jenom velké osobnosti vrhají velké stíny“.

Galén obohatil hnutí dětí a mládeže množstvím originálních myšlenek – od Přátelství rozrůzněných přes hru 5P až po oceňování Březovými lístky. Který z těchto jeho nápadů či projektů považuješ za nejvýznamnější pro děti a mládež? Jak se se v knize podařilo přiblížit čtenářům smysl těchto myšlenek a jejich dopad na dnešní svět a volnočasové výchovy?

Každá z uvedených myšlenek měla své místo ve své době. Třeba hra 5P již dnes neexistuje. Přátelství rozrůzněných by se dnes také mohlo zdát jako překonané. Vždyť to, jak jsem tyto myšlenky v devadesátých letech chápal – jako výzvu ke spolupráci různých dětských organizací – se dnes zdají naplněné. Existuje Česká rada dětí a mládeže, krajské rady… Zdá se že v oblasti spolupráce dětských organizací je činěno maximum. Myslím si však, že dnešní doba přináší nové výzvy a pojem „přátelství rozrůzněných“ je možné chápat v mnohem širším kontextu. To, že má někdo jiný názor, ještě neznamená, že ho nemohu respektovat...

Březové lístky jsou myšlenkou, která velmi úspěšně existuje do dnešních dní prakticky bez větších změn. To dokazuje nadčasovost a velikost této myšlenky.

V knize popisujeme i některé další Galénovy myšlenky – jak by se dnes řeklo „projekty“. Jak se nám to podařilo, musí posoudit čtenáři. Já věřím, že podařilo.

Život Jana Šimáně zahrnoval i velmi složité dějinné etapy – budování klubů v 50. a 60. letech pod dozorem totalitního režimu, obnovu Junáka v roce 1968 i jeho opětovný zákaz za normalizace. Jak kniha popisuje Galénovo působení v těchto zlomových obdobích?

V knize se nevyhýbáme ani kontroverzním tématům. Poměrně podrobně a v souvislostech je zmapována Galénova spolupráce s StB i jeho armádní kariéra. V druhém případě šlo i o badatelskou práci, které se věnoval Marek Skýpala – Winoga. Čekal i na zpřístupnění osobního spisu v Správním archivu armády ČR. A ty jsou zpřístupněny až sto let od narození...

Při práci na knize je určitě shromážděno svědectví mnoha lidí, kteří Galéna znali – a ne všechny pohledy jsou nejspíš jen obdivné. Jsou v knize zařazeny i kritičtější či kontroverzní hlasy?

Ne všechny vzpomínky v knize jsou čistě pozitivní. Galén byl složitou osobností. I přes nesporné pozitivní dopady (a někdy zcela zásadní) na generace lidí, kteří věnují svůj čas práci s dětmi a mládeží, jsou někdy jeho názory a metody práce vnímány kriticky. Cílem knihy nebylo postavit pomník. Cílem bylo co nejvíce objektivně, a z různých úhlů pohledu, popsat Galénův život a dílo. Všechno má své souvislosti...

Kniha vychází v době, kdy se současná generace dětí a mládeže potýká s novými výzvami. Co si přát, aby si mladí vedoucí dětských oddílů z příběhu Jana Galéna Šimáně odnesli právě pro dnešní dobu? Myslíš, že myšlenky, které Galén prosazoval – jako přátelství napříč rozdíly (přátelství rozrůzněných) nebo nezištná služba – mají potenciál inspirovat a formovat i nastupující generaci.

Jsem přesvědčen, že Galénovy myšlenky mají potenciál i dnes. Vždyť během prázdnin jsou na táborech uděleny desítky Březových lístků. Jen je potřeba některé myšlenky modernizovat a „přeložit“ do dnešní řeči a přizpůsobit aktuálním podmínkám. A to je práce pro nás v Galénově nadačním fondu. Věřím, že kniha je jedním z výsledků těchto snah.

Knihu Jan Šimáně – Galén si můžete objednat v e-shopu Březové lístky