Je podzim roku 1939 a několik lidických kluků se rozhodlo, že si založí klub Mladého hlasatele. Pojmenovali se Strážci černých lesů, odeslali do redakce přihlášku a pak i klubovní hlášení a...
… a 21. října, když si koupili v trafice pana Pospíšila u zdi kostela svatého Martina osmé číslo Mladého hlasatele a nedočkavě jej otevřeli na klubovní stránce, našli se v přehledu nových klubů.
Pro kluky – novopečené klubaře – to musel být svátek.
A pak nastal běžný klubovní život. Tak, jak jej šlo prožívat na běžné středočeské vesnici.

Až do jednoho zlého červnového dne roku 1942.

Nějakých čtyři pět let od prvotního záměru České televize, potom první přípravy a podklady a pak dva a půl roku denní práce pětadvacetičlenného týmu studia Alkay Animation Prague na animaci. A nyní už je hotovo a v sobotu 1. listopadu v 9.20 hodin na Déčku České televize bude mít premiéru první ze sedmi dílů animovaných Rychlých šípů zpracovaných velmi volně podle stejnojmenného kresleného seriálu Jaroslava Foglara a Jana Fischera s Marko Čermákem s využitím vybraných dějových prvků poskládaných do nových souvislostí a nových dějů. Výtvarné podoby animovaného seriálu podle sénáře Adama Geberta se chopil Karel Jerie a režie Michal Žabka.
Skautská nadace Jaroslava Foglara – držitelka autorských práv Jaroslava Foglara, ale také Jana Fischera – v sobotu 18. 10. 2025 v žižkovském kině Přítomnost uspořádala předpremiéru čtyř dílů animovaných Rychlých šípů za přítomnosti tvůrců.

Kousek plechu, trochu víry
a svět se spraví hned,
hlavně když máš v batohu
tu svou kápézet!

Je to přesně devadesát let, kdy 12. 10. 1935 v Malém (tehdy ještě nikoliv Mladém) hlasateli (ročník I, číslo 6) Jaroslav Foglar v rubrice Skautská stezka poprvé popsal a do světa uvedl malou krabičku obsahující spoustu drobných, přitom však nadmíru užitečných drobností, které těm, kteří vyrážejí na výpravy, na tábory, ale třeba i jen na krátké vycházky či do klubovny, mohou v nenadálých situacích pomoci v nouzi.
KPZ, KáPéZetka, KraPóZa… Různé pojmenování pro jednu věc, kterou si postupně za devadesát let pořídilo možná mnoho desítek tisíc jednotlivců všech generací milovníků pobytu v přírodě – členů nejrůznějších dětských i dospělých oddílů, klubů, trampských osad, chatařů, samotářů...
Obsah Krabičky poslední záchrany se během desítek let samozřejmě částečně přizpůsoboval jiným dobám a vývoji, ale myšlenka zůstávala a zůstává stále stejná.

Z nakladatelství Toužimský & Moravec právě přichází na knihkupecké pulty první monografie malíře, kreslíře, ilustrátora a grafika Václava Junka (16. 8. 1913 – 29. 1. 1976) vycházející s podporou jeho rodiny, kterou napsal novinář a publicista a také foglarovec Jiří Polák.
S Junkovými ilustracemi ve Foglarově díle se lze setkat v osmi posledních příbězích kresleného seriálu Rychlé šípy v Mladém hlasateli v roce 1941 před zákazem jeho vydávání, v Hoších od Bobří řeky z roku 1966, v časopiseckém vydání Kroniky Ztracené stopy v témže roce, v kresleném seriálu Za poklady starých Inků ve Vpředu 1947-48. Ve Vpředu v předchozích ročnících podle scénáře Františka Běhounka zpracoval oblíbený seriál Výprava Toma Bartona; ostatně Běhounkovo knižní dílo s dobrodružnými motivy doprovázel ilustracemi velmi často v průběhu dlouhých let.
Václav Junek se významnou měrou podílel na ilustrování edice Statečná srdce – dobrodružných příběhů vydávaných na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v jihočeském nakladatelství Růže.
V záplavě desítek knih kresebně doprovázených akademickým malířem Václavem Junkem by však určitě neměl zapadnout jeden zvláštní titul, vydávaný mezi lety 1958–1972 hned třináctkrát: Slabikář. Dodejme, že Junkova zásluha na vyzdobení této knihy je připomenuta i ve filmu Slavnosti sněženek odehrávajícím se v Kersku, kde autor pobýval.

Před měsícem jsem oslavil své 25. narozeniny.
Bývalo a i dnes bývá zvykem při různých kulatých či půlkulatých životních výročích nechat se portrétovat obrazem či fotografií.
K mým pětadvacetinám mě nově kresbou portrétoval Marko Čermák, který mne zná už opravdu dlouho.
Zachytil mne tak, jak bývám celé čtvrtstoletí k vidění nejčastěji – s tužkou a zápisníkem, kam si zaznamenávám poznámky ke svým textům.
S mojí novou podobenkou se ode dneška dále budete moci setkávat v záhlaví některých článků.
Budu se tedy těšit na viděnou!

Váš Bohoušek

Aktualizováno. Po delší době se v knihkupectvích objeví sedmý sešit z edice Rychlých šípů. Kromě původních příběhů čeká čtenáře mnoho dalších dobrodružství. Tématem je stínadelská trilogie, uvnitř najdou ukázky z knih Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta. V komiksu Tomáše Prokůpka a Renaty Wilfling se čtenáři dozví, jak Jindra Hojer skládá slib. Nechybí ani tradiční Plantážníci či kvízy Honzy Smolíka. Duo Martin Šinkovský - Ticho762 připravilo strhující komiks Letka Rychlých šípů hlásí návrat. "Modré" Rychlé šípy vychází 6. října. Týž den bude možné koupit audioknihu Davida Jana Žáka s názvem Tleskač. Namluvil ji herec Robert Mikluš.

Vážení čtenáři, přátelé foglarovci! Akademie Jaroslava Foglara vstupuje do dalšího, již osmnáctého roku svých pravidelných měsíčních setkání – kolegií AJF.
Podobně jako v předchozích letech, také v tomto akademickém roce budeme foglarovskou obec prostřednictvím Bohouška průběžně informovat o všem, co se dostane „na pořad dne“ – ať už v badatelských aktivitách, při diskusních setkáních, pořádání akcí pro veřejnost a obecně rozvoji odkazu díla Jaroslava Foglara.
Věříme, že zprávy z kolegií i dalších aktivit AJF čtenáře Bohouška zaujmou, pobaví a snad i obohatí o nové poznatky a objevy z foglarovského světa.

V září roku 2012 došlo k slavnostnímu odhalení pamětního táborového kamene u cesty nad potokem Mastník poblíž osady Peklo u Heřmaniček nedaleko Votic.
Kámen zde připomíná Tábor na Bobří řece konaný v roce 1929 a Tábor smůly z roku 1930, které v těchto místech uspořádal skautský oddíl Pražská Dvojka pod vedením Jaroslava Foglara – Jestřába.
Tábor smůly s mladistvým humorem popsal Jestřáb v povídkách sestavených do stejnojmenné knihy. Právě zde se objevilo prožluklých 13 vteřin, černá skříňka, patálie s dědečkovým kufrem či mravenci a další navěky popsané veselé události.
V počínajícím podzimu v sobotu 20. 9. 2025 se u pamětního kamene od 11 hodin uskuteční neformální setkání Jestřábových příznivců u příležitosti třináctého výročí vzniku obelisku a letošních již plných devadesáti pěti let od konání Tábora smůly.

Příběh o chlapci Jindrovi Sochorovi, který po útěku z domova nachází v městské čtvrti Řásnovka novou partu kamarádů a založí s nimi klub s názvem Stráž Řásnovky měl premiéru právě před šedesáti lety. Kluci v románu zažívají dobrodružství spojená s hledáním klubovny, bojem s nepřáteli a odhalováním spravedlnosti ve věci oblíbené deskové hry Fan-Tan, jejíž vynálezce Tonda Menčík prosí klub o pomoc. V příběhu rezonují témata přátelství, zrady, spravedlnosti a dobrodružství.

Do vějíře v ruce rozevřené lístečky se jmény Klatovy, Mimoň, Krnov a Dřevohostice. To jsou jediná konkrétně představená poštovní razítka z rozsáhlé sbírky legendárního klubu Rychlé šípy.
Čtenáři se s ní mohli poprvé seznámit 9. března 1948, kdy příběh Rychlé šípy zakládají sbírku poštovních razítek vyšel na poslední straně týdeníku Vpřed.
A právě v posledně jmenovaných Dřevohosticích, městysu ležícím 11 km jihovýchodně od Přerova, si své ojedinělé postavení v kultovním kresleném seriálu Jaroslava Foglara a Jana Fischera už řadu let natrvalo připomínají pamětním kamenem. Jak k tomu došlo nám vyprávěl dřevohostický foglarovský nadšenec Karel Jakubál.
Když se v roce 2008 blížilo sedmdesáté výročí Rychlých šípů, rozhodli se místní dávní i současní fandové Rychlých šípů pánové Karel Jakubál, Jaroslav Jančík, Eduard Sohlich, Antonín Chytil a Oldřich Šiška zdůraznit roli svého městyse v kresleném seriálu, protože konkrétních reálných míst v Rychlých šípech opravdu najdeme jen jako šafránu.

Pamětní kámen Rychlých šípů (stav v roce 2025)

Vydavatel Václav Vávra připravuje již 15. svazek edice Klasické komiksy Marko Čermáka. Ten bude obsahovat jednak seriál Stopou, stezkou, peřejí…, který vycházel v týdeníku Ahoj na sobotu v roce 1980 podle scénáře Alice Hajné, ale také jiný příběh, který za třicet pět let od vzniku ještě nikdy nevyšel – a proto ještě chvíli vydržíme, než poodhalíme, o co přesně jde.
Naopak právě vyšla druhá sada magnetek s kresbami Marko Čermáka: 7 kusů za cenu 200 Kč je nově v prodeji u Václava Vávry a objednávat lze na www.intercrosse.eu.

Před 120 lety se narodil Zdeněk Burian, legendární malíř, jehož jméno je spojeno i s foglarovkami. A právě tomuto výročí je věnována výstava s názvem Zdeněk Burian 120, která probíhá v muzeu malíře ve Štramberku. Malou ochutnávkou k výstavě může být přiložené video, nicméně osobní návštěva způsobí neopakovatelný zážitek a mnohým příznivcům dobrodružných knih i zrychlí srdeční rytmus.

Nápaditost, autorský um a vize. Nápaditost, podnikatelský a řídící um a vize. Nejstručnější charakteristika dvou mužů, jejichž pracovní životy se protnuly, aby na čas daly vzniknout něčemu, co nás může svým způsobem dodnes ohromit. Oba ve svém oboru dosáhli na vrchol a své souputníky v čase ve svých oborech velmi výrazně předstihli. A vlastně je dosud nikdo z jejich vrcholků nesesadil.
Dva Jaroslavové. Foglar a Šalda.
O Jaroslavu Foglarovi zde nyní jen v bodech připomeňme, že kromě jiných míst mu některé jeho práce vycházely v nakladatelství a vydavatelství Melentrich, že právě Melantrichu poprvé v lednu 1934 navrhl vydávat časopis pro děti, že první číslo tohoto nového časopisu Malý – později Mladý hlasatel vyšlo před devadesáti lety 7. 9. 1935, že Jaroslav Foglar do redakce časopisu nebyl přizván, ale přispíval externě, že zaměstnancem akciové společnosti Melantrich se stal v polovině února 1938 a pracoval v propagačním oddělení, že po mobilizaci v září roku 1938 a Mnichovské dohodě bylo vydávání Mladého hlasatele Melantrichem pozastaveno, až přišel 15. listopad 1938…
Jaroslav Šalda se narodil 27. 3. 1880 v Praze jako nemanželský syn do velmi chudých poměrů, vyučil se a dalšího formálního vzdělání se mu již nedostalo. Na půdě pozdějšího Melantrichu začínal pracovat od píky už od počátku minulého století a vypracoval se až na ústředního ředitele společnosti Melantrich a tuto pozici si v postupně největším a prestižním provorepublikovém nakladatelském a vydavatelském domě s vlastní tiskárnou a dalšími aktivitami podržel od roku 1924 do roku 1945. Zaměstnanci v Melantrichu mu říkávali plantážník, prý podle širokého pole působnosti, které se pod jeho vedením podařilo Melantrichu dosáhnout. A my tak už víme, odkud se vzal výraz plantážník v kresleném seriálu Rychlé šípy. I pan ústřední ředitel Šalda posuzoval v roce 1934 předložený návrh Jaroslava Foglara na nový dětský časopis a kývl na něj v roce následujícím. Jaroslav Šalda zemřel před šedesáti lety v Karlových Varech 31. 5. 1965.
Ale my se teď vrátíme do již zmíněného 15. listopadu 1938.

V pátek 20. října - v předvečer své předčasné a tragické smrti - Jan Tleskač, zámečnický učeň ze Stínadel a konstruktér létacího kola, rozebral po předchozím pádu při zkušebním letu svůj úžasný vynález na jednotlivé součástky a poschovával je na nejrůznějších místech. 20. října Jindra Hojer nakreslil lísteček číslo 64 - motivem byl indiánský stan týpí a totem - do hry Rychlých šípů Číslované lístečky. A co budete 20. října – letos, tedy v pondělí – dělat vy?!

V pátek 29. srpna 2025 uplynulo právě dvacet pět let, co jsme spustili internetový foglarovský magazín www.bohousek.cz.
Na tradičním výročním redakčním sezení jsme se tentokrát opravdu sešli na den přesně a přesně v místech, kde jsme to vše kdysi začali – na Senovážném náměstí v Praze.
Celou tu čtvrtku století pracujeme na Bohouškovi stále ve stejném složení, stále ve volném čase, stále ve vzájemné shodě. Při probírání nejrůznějších redakčních věcí s nejrůznějšími názory každého z nás si za tu dlouhou řádku let nevybavíme jedinou hádku, jediný konflikt, jediné naštvání někoho z nás. Prostě to čtvrt století proběhlo v pohodě a často v legraci. Ono se pak na společném díle pracuje opravdu výrazně lépe.
Vzájemně se doplňujeme. Když zrovna někdo z nás tří musí kvůli rodinným, pracovním, osobním, zdravotním či jiným důvodům – a že jich za čtvrt století samozřejmě bylo – svoji dobrovolnou redakční práci na čas utlumit, nebo prostě nemá momentálně energii či tvůrčí náladu, ostatní jedou dál. Bez řečí, bez nějakého vysvětlování, bez úkolování. Bez gest.
O historii Bohouška se Krizmen podrobně rozepsal před dvěma roky v článku zde. Dnes jen dodáme, že jsme dosud zveřejnili na pět tisíc článků a přibližně tolik obrazového materiálu. A že zároveň na vyšší desítky počítáme články, které se z nejrůznějších důvodů třeba i za dlouhé roky dosud nepodařilo dopracovat tak, aby mohly být s klidem v redakční duši zveřejněny. A že na ně možná ani nikdy nedojde. Nebo zůstaly v rukopisném nástřelu titulku i textu s tím, že na svět text vyjde samozřejmě aktuálně “zítra”. A ono pořád nic. Ale i tak to prostě někdy chodí.
A co nás celkově žene dál těch celých pětadvacet let?!
Zájem a odezva čtenářů. Jsme za to upřímně vděční. A děkujeme za to!
Milá spolupráce s externími přispěvateli. Jsme za to upřímně vděční. A děkujeme za to!
Tvůrčí radost. Občas i radost objevitelská. Uspokojení ze sprostředkování a sdílení informací s lidmi stejné zájmové krve.
Dvacet pět let – a pořád nás to baví!
Takže vzhůru do dalších let s Bohouškem, se čtenáři a s přispěvateli!
Těšíme se!

Alpín, Best, Krizmen

V srpnové výzvě s tématem POŠLI FOGLAROVSKOU FOTOGRAFII jsme vám zadali úkol poslat nám na redakční e-mail reálnou foglarovskou fotografii s citátem z některého díla Jaroslava Foglara. Z taškařice byly tentokrát vyjmuty Rychlé šípy a Stínadla, a tak do redakce doputovaly pěkné snímky týkající se Tajemné Řásnovky, Devadesátky pokračuje, Kroniky Ztracené stopy, Chaty v Jezerní kotlině nebo Hochů od Bobří řeky. Všechny snímky i s popisky zveřejňujeme v příloze tohoto článku a všem účastníkům děkujeme za účast ve výzvě k 25. výročí vzniku Bohouška! Děkujeme i za prázdninový pozdrav z Třebíče, který jsme do výzvy nemohli zařadit - zveřejníme ho v jiném článku.

"Do ulic byly vyneseny z chodeb domů a z bytů desky Fan- Tanu a všechna obvyklá místa, lavičky a vyhřáté zídky u domů byly obsazeny hráčí téhle báječné hry..." (Jaroslav Foglar: Tajemná Řásnovka)
Foto: Zdeněk Kráčmar - Jafo

30. srpna před 85 lety vyšlo v 1. čísle VI. ročníku Mladého hlasatele první pokračování přepodivného příběhu ze života "Rychlých šípů" - legendárního románu Záhada hlavolamu. Jaroslav Foglar tak reagoval na velký zájem čtenářů o dobrodružství pětice chlapců, jejíchž komiks se od roku 1938 objevoval na zadní straně Mladého hlasatele. Románová příloha vycházela na pokračování jako 14. svazek knihovny Mladého hlasatele až do č. 28 (8. 3. 1941), pro zájemce , kteří si přílohu shromažďovali, byly vydány poloplátěné desky pro následnou vazbu. Omylem bylo na titulním listu natištěno číslo 13 (viz foto), čtenáři si měli tuto chybu sami opravit. Román hned v následujícím roce vyšel ve svém prvním knižním vydání a do roku 2025 vyšel celkem dvanáctkrát v českém vydání (počítáno včetně tzv. sběratelské edice, nepočítaje české vydání v exilu), a také v polském, maďarském, slovenském i ukrajinském jazyce. Příběhy Rychlých šípů ve Stínadlech se také objevily na gramofonové desce, cd a dvd nosičích, ve formátu audioknihy, komiksu, fotokomiksu a též v seriálu na televizní obrazovce a na filmovém plátně a dočkaly se dvou neméně oblíbených pokračování v knihách Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta a záhadný hlavolam Ježek v kleci se kultem sám o sobě. Fanoušky knihy jistě potěšíme sdělením, že v letošním roce by mělo vyjít na podzim další vydání Záhady hlavolamu (z bibliografického hlediska oficiálně 12. české vydání) v rámci tzv. "trafikantské" edice Albatrosu s ilustracemi Marko Čermáka.

V podzimním vysílání České televize - na dětském programu Déčko - se objeví sedmidílný kreslený seriál Rychlé šípy, který vznikl v produkci Alkay Animation Prague, respektive Petra Horáka, v režii Michala Žabky podle scénáře Adama Geberta. Postavy namluvili Jaroslav Plesl, Matěj Hádek, Matouš Ruml, Jan Maxián a Martin Písařík. Kromě ČT:D bude seriál dostupný i na iVysílání České televize. Skautská nadace Jaroslava Foglara avizovala, že při této příležitosti chystá také další překvapení.

Děkujeme, vzpomínáme. Jdeme ve Vaších stopách. Redakce Bohouška (Alpín, Best, Krizmen) a členové pražské pobočky SPJF

Bydlel tady spisovatel Jaroslav Foglar – Jestřáb a o pár domů dál a v jiné době, spisovatel Jaroslav Velinský – Kapitán Kid. Oba napsali knížku, ve které se dočteme o Rychlých šípech a Janu Tleskačovi. Jedna se jmenuje Tajemství Velkého Vonta (Foglar), druhá Poslední tajemství Jana T. (Velinský)

Před devíti lety – v poslední prázdninový den 2017 – byl uspořádán první ročník Rokosova memoriálu, ojedinělého happeningu, vycházejícího z epizody úvodní kapitoly Foglarova románu Boj o první místo. Hned do úvodních stránek knihy autor vetknul vyprávění (pro následný děj románu nikterak podstatné), jak se v poslední den prázdnin chlapec Rokos, spolužák ze školy hlavního hrdiny příběhu Petra Solnara, snažil na plovárně podeplout molo koupaliště a při tom nešťastnou náhodou utonul…

V červnu jsme vás vyzvali - nakreslete Bohouška! Malou akcí jsme chtěli připomenout nadcházející 25. výročí foglarovského magazínu. Do redakce nám přišlo několik kreseb spolu i s milými vzkazy našich čtenářů, za které děkujeme a rádi je zveřejňujeme. Pokud jste svoji kresbu nestihli poslat - nevadí, pošlete ji později - vždyť narozeniny máme na konci srpna.

Jan Šimáně – Galén (1924 – 2013) vtiskl české „oddílové“ výchově tvář: vymyslel Přátelství rozrůzněných, slavnou hru 5P i dodnes udílené Březové lístky.

Jeho příběh teď ožívá v nové knize, kterou pro vás sestavili Jan Burda a Ivo Jirásek a kterou vydala Nadace Pangea.

Na 160 stranách se ponoříte do Galénových vlastních vzpomínek i do živých vyprávění lidí, kteří po jeho boku tábořili, psali a měnili dětský svět. Najdete tu dosud nevydané archiválie, včetně vojenského osobního spisu zpřístupněného až sto let od jeho narození, i kapitoly o službě v armádě a kontaktech s StB.

V rozhovoru s propagátorem volnočasových aktivit dětí a mládeže, lektorem, představitelem několika neziskovek Janem Burdou se dozvíte, proč se do mapování Galénova života pustil, jaké unikátní archivní materiály při práci objevil a které myšlenky Jana Šimáně považuje za nejcennější pro dnešní vedoucí dětských oddílů.

V letošním roce slaví foglarovský magazín Bohoušek (www.bohousek.cz) 25 let své existence. Při této příležitosti jsme pro vás připravili srpnovou výzvu POŠLI FOGLAROVSKOU FOTOGRAFII. Úkolem je na adresu Bohouška (info@bohousek.cz) poslat reálnou foglarovskou fotografii s citátem z některého díla Jaroslava Foglara a prosíme - tentokrát bez Stínadel a Rychlých šípů (ty nechejme odpočinout, bude o nich na podzim slyšet více než dost). Inspirací vám může být Krizmenova fotografie, kterou pořídil letos na dovolené. Uzávěrka výzvy je 29. srpna 2025.

"A tu v ní objevili veliký plochý kámen ve tvaru srdce..." (Jaroslav Foglar: Hledači záhadné věci) Foto: Tomáš Hromádka - Krizmen

Nedávno nás opustil jeden z nejoblíbenějších českých herců Jiří Krampol. Tento věčně usměvavý komik byl po celý život věrným následovníkem foglarovského odkazu – od dětských her na Žižkově až po televizní obrazovky.

Členové Sdružení přátel Jaroslava Foglara 6. července 2025 při svém tradičním setkání u rodného domu Jaroslava Foglara nahradili symbol ginga, který zdobil průčelí domu, novým symbolem. Je jím oblíbená květina spisovatele, kterou Jaroslav Foglar označoval jako svou erbovní květinu. Hvozdík kartouzek - neboli Slzičky Panny Marie ve stylizované plastové formě zavěsil na dům jeho tvůrce - místopředseda pražské pobočky SPJF Martin Rosol a to za pomoci několika kamarádů, přece jenom - šlo o poněkud akrobatický kousek.

Aktualizováno 14. 7. 2025. Nadmíru bohatý byl program posledního kolegia AJF v akademickém ročníku 2024 – 2025. Pro Akademii Jaroslava Foglara to byla už sedmnáctá sezóna, kdy se scházíme na pravidelných měsíčních setkáních – kolegiích AJF. Která z ostatních foglarovských organizací se může pochlubit podobnou bilancí? Pojďme ale k samotnému programu 167. kolegia!

Pokud se po vydání závěrečné třináctky koncem června někomu stýská po pravidelném úprku do trafiky pro nové sešitové číslo Rychlých šípů, pak si může ještě jednou cestu zopakovat.
Od dnešního dne – 10. 7. – je nově v síti trafik po celé republice k dostání měsíční nástěnný kalendář Rychlé šípy s kresbami Marko Čermáka na rok 2026. Díky vysokým stovkám prodejních míst se tak může dostat i k zájemcům, kteří by se jinak o Markově kalendáři pravděpodobně nikdy nedozvěděli.

Bezprostředně na vzpomínkové setkání u rodného domu Jaroslava Foglara navázala komentovaná vycházka prázdninové poznávací hry v Praze - Sedm šeříků pro hrdiny z barikád v režii oldskautského klubu Jestřábi a členů Akademie Jaroslava Foglara. Výprava směřovala do míst, kudy před 80 lety vedly i poslední životní kroky tehdy ani ne 16letého Františka Himla, studenta smíchovské průmyslovky. Francek byl členem jednoho ze skautských oddílů ukrytých v době protektorátu pod hlavičku Klubu českých turistů. Mezi skauty měl pro své jemné a ušlechtilé chování i vzezření přezdívku Lord. V době, když v Praze, prosycené omamnou vůní šeříků, bylo zřejmé, že dny v područí nacistického Německa jsou sečteny, byla na rozhraní Libně a Kobylis vyhnána skupina místních občanů z úkrytu domu v Zenklově ulici a pět z nich bylo vojáky SS zákeřně zastřeleno. Tak 7. května osiřelo i Franckovo místo v řadách skautů, stejně jako jeho lavice ve škole na Smíchově... Díky kolekcí fotografií z ilegální junácké činnosti v době protektorátu, které pořídil skautský činovník Wabi Stárka, je dodnes dobře zachována i podoba Františka Himla. Jeden ze snímků pohledného chlapce s ušlechtilými rysy zaujal později také Jaroslava Foglara, který známou podobenku prezentoval jako předobraz Mirka Dušína. Hra je připomínkou skautských obětí Pražského povstání v květnu 1945. Mezi 1700 padlými, kteří v památných dnech vzedmutí národního odboje proti nacistické moci zahynuli přímo na barikádách, nebo se stali oběťmi posledního běsnění německých hord v pražských ulicích, byla i řada skautů.

Šestého dne července měsíce LP 1907 v půl druhou hodinu odpolední v sobotu ve výročí upálení Mistra Jana Husi narodil se náš druhý jedináček a sice v Praze II v ulici Benátecké číslo 3.
Den byl překrásný a Mamičce pomáhala paní Bába Černá z Prahy bez pomoci lékařské.
Mamička a děťátko zdrávo, buď jméno Boží pochváleno!
Náš Zděnda malej jen několik minut před narozením bratříčkovým na pohovce usnul! - -
Ten se podiví, až ho uvidí hajat ve své postýlce.


6. července 1910 ve středu večer ¾ na 10 - na den upálení mistra Jana Husi. –
Dnes je našemu Vávečkovi 3 roky a vinšoval jsem mu v postýlce, aby se mu stejně dobře tak vedlo aspoň ještě třicetkrát tak Dlouho.

Zápisy do rodinné kroniky rodiny Foglarových provedl otec Jaroslava Foglara Jindřich Foglar; opravy respektive doplnění zápisu z roku 1907 ohledně průběhu porodu učinila maminka J. Foglara Marie Foglarová.

U příležitosti 118. výročí narození legendy dětské literární tvorby a pedagoga volného času dětí a mládeže Jaroslava Foglara – Jestřába se uskuteční neformální vzpomínkové setkání u jeho rodného domu v Benátské ulici číslo 3 v Praze 2.
Setkání pořádané Pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara bude zahájeno v 13 hodin a 13 minut v neděli 6. července 2025.

Na konci srpna roku 2023 byla zprovozněna městem Ledeč nad Sázavou naučná stezka s názvem S Jestřábem a hochy od Bobří řeky do Sluneční zátoky. Je umístěna na lesní cestě, která vede po červené turistické trase a dále se napojuje na žlutou turistickou trasu, vedoucí do Sluneční zátoky a dál do Vilémovic. Délka stezky je 1,4 km, začíná v místě odbočky z ulice Pod Hájem na Stvořidla a končí u rekreačního střediska ve Sluneční zátoce. Stezku tvoří dvanáct informačních panelů, které popisují dvanáct táborů Pražské dvojky, které se konaly ve Sluneční zátoce v letech 1925 - 1945. U některých z těchto zastavení jsou dřevěná posezení a u jednoho nechybí dokonce podsadový stan. Na konci stezky před Sluneční zátokou je postaven dřevěný altán, ve kterém jsou umístěny další čtyři tabule s informacemi o čtyřech táborech, které se konaly v období druhé světové války, kdy byly letní stanové tábory zakázány a nemohly se konat přímo ve Sluneční zátoce.

6. července 2017 bylo otevřeno na hradě v Ledči nad Sázavou Muzeum Jaroslava Foglara. Projekt muzea realizují Radek Micopulos a Milan Teslevič ve spolupráci s Hrad Ledeč nad Sázavou s.r.o., která je provozovatelem muzea. Osm místností v prostorech středověkého hradu je zaplněno mnoha informacemi, kresbami a předměty spojenými s životem a dílem Jaroslava Foglara, který měl k městu i nedaleké řece Sázavě osobní vztah a se svým oddílem strávil ve Sluneční zátoce řadu letních táborů. Pozoruhodná je i sbírka ježků v kleci ve speciální vitrině.

Na tradičním setkání přátel Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce, které se konalo 14. června 2025, si mohli zájemci zakoupit novou brožuru s názvem Stezka odvahy Miloše Zapletala. Publikaci vydalo Sdružení přátel Jaroslava Foglara jako poctu významnému spisovateli a propagátorovi dětské zážitkové pedagogiky, který zemřel 8. května 2025.

Během života spisovatele Jaroslava Foglara a i po jeho smrti existovala a existuje řada organizací nesoucích jeho jméno nebo hlásících se k jeho odkazu. Rádi bychom na Bohouškovi zveřejnili (a průběžně aktualizovali) v rubrice TRVALKY přehled těchto organizací, spolků, institucí včetně základních informací o jejich existenci, činnosti a sídle. Vyzýváme proto někdejší členy těchto organizací, u existujících organizací členy statutárních orgánů o doplnění informací. Uvítáme text o rozsahu do 2000 znaků včetně mezer, logo či zajímavou fotografií. Můžete nám je zasílat na info@bohousek.cz. Přehled dosud nám známých organizací najdete níže.

Na Bohouškovi pravidelně připomínáme životní osudy Zdeňka Pírka - Mirka (1933 - 1990), dlouholetého obdivovatele a ve své době největšího znalce díla Jaroslava Foglara. V letošním roce uplynulo 35 let od jeho smrti. Když zemřel, vrátilo se definitivně heslo "Jaroslav Foglar" do encyklopedií a literárního světa. Byla to ostatně i jeho zásluha, vždyť propagaci díla slavného spisovatele a komunikaci se stejně naladěnými kamarády věnoval velkou část svého života. V 60. letech minulého století navíc stál v čele Klubu přátel Jaroslava Foglara. Když foglarovky nemohly vycházet, sepsal své zážitky z doby Pražského jara do kroniky Klubu přátel Jaroslava Foglara a zpracoval podrobnou bibliografii všeho, co Jaroslav Foglar napsal nebo o něm vyšlo.

Zveřejňujeme průběžně aktualizovaný seznam všech hlavních televizních výstupů Jaroslava Foglara (1907 - 1999) v průběhu jeho života. Uvítáme jakákoliv doplnění na info@bohousek.cz (uvítáme vedle televizní stanice, názvu pořadu také přesné datum premiéry, případně reprízy v době života spisovatele).

Po dvouleté přestávce, kdy se setkání foglarovců konalo na hradě v Ledči nad Sázavou, se 14. června 2025 sjelo odhadem 150 čtenářů a sběratelů knih Jaroslava Foglara na tradiční místo, do Sluneční zátoky. U svatého Petra bylo objednáno nádherné počasí, které zážitek z celé akce jenom umocnilo. Mnozí nedočkavci přijeli už o den dříve a v rekreačním středisku u slavné louky, které od loňského podzimu provozují nově manželé Bláhovi, strávili noc. V sobotu ale pak vše vypuklo. Setkali se zde opět mnozí dlouholetí kamarádi, naživo si podali ruce přátelé z foglarovských facebookových skupin, přijeli lidé doslova z celé republiky, nejvzdálenější až ze Slovenska.

Když občas na pátek připadne třináctý den v měsíci, asi i ti nepověrčiví trošičku zbystří :-) ...
Číslo třináct zaujímá v tvorbě Jaroslava Foglara i v oddíle, který vedl - v skautské Pražské Dvojce - Hoších od Bobří řeky, nepřehlédnutelné místo. A najdeme ji - třináctku - v souvislosti s foglarovským světem, leckdy i nečekaně ... Připomeňme si fenomen foglarovské třináctky naším starším článkem Když napočítáme do třinácti ...

Slavnostní uvedení druhého svazku deníků z let 1938–1941, kdy vznikaly legendární Rychlé šípy a Foglar vstupoval do své nejplodnější tvůrčí etapy se uskuteční v úterý 17. června 2025 od 17:30 hodin v klubu Mandragora, Korunní 16, Praha 2 – Vinohrady. Poznamenáváme, že na adrese Korunní 16 Jaroslav Foglar strávil podstatnou část svého života (žil zde v letech 1914-1978) a od roku 2009 je na domě umístěna pamětní deska (viz článek na Bohouškovi z 6. 7. 2009). V klubu Mandragora najdete mimochodem stylovou připomínku slavného spisovatele.

V Čechách jsou nazýváni Indiány, což dnes není podle názorů obyvatelů severní Ameriky správné. Byl to Kryštof Kolumbus který jako první použil výraz „Indiáni“, protože si myslel, že se svými loděmi přirazil k východnímu břehu Indie.
Dnes se třeba v Kanadě výraz Indián nebo Eskymák nepoužívá – má hanlivý nádech. Místo těchto názvů existuje pojem „původní obyvatelé Ameriky“ – Nativer Americans / premier nation.
Ze stovek původních kmenů dnes zůstalo jenom pár. Ti ale dodržují nadále své tradice. Jednou z nich je Pow – Wow. To je hudební a taneční akt, kterého se zúčastní členové různých kmenů z celého severního amerického kontinentu. Za zvuku bubnů zpívají a tančí účastníci tradiční indiánské tance.

Pow - Wow v indiánské rezervaci Pikogan, asi 600 km severozápadně od kanadského Montrealu

O čem se také hovořilo na 166. kolegiu AJF? Dozvíte se z následujících řádků:

V sobotu 14. června 2025 se uskuteční setkání nejen foglarovců, ale i skautů a trampů ve Sluneční zátoce na řece Sázavě. To se letos kompletně vrací přímo do areálu a u památníku táborů vedených Jaroslavem Foglarem-Jestřábem. Celý areál, který má nového majitele, bude zarezervován pouze pro naše setkání.
Začátek akce je naplánován na 10. hodinu dopoledne. Zajištěny budou prostory pro prodej a rozdávání materiálů SPJF (doporučujeme přivézt vlastní stolky). Samozřejmě bude také možnost využít občerstvení přímo v restauraci. Tradičně budou připraveny pamětní listy, PF 2026 od Old boys foglarovců, dvě nové pohlednice SPJF č. 141 a 142/2024 (též i dříve vydané), prodejní a sběratelská burza. Těšit se můžete na různé druhy kartiček pro doplnění sbírek. Například bude možné vyměňovat sběratelské karty, které jsou přílohou aktuálně vycházejících komiksových sešitů Rychlých šípů.

Když duben… - Aleš přichází * Rychlé šípy na Brdech * Zrnko zrnko ze Záhady hlavolamu * Fotosoutěž Ve stopách „posledního romantika“ * Foglarovský sborník č. 13! * Nezlomný Iva * Paměť a dějiny a Jaroslav Foglar a StB * Foglarovské reminiscence * Sběratelské novinky * Za Eduardem Pazourkem – Zlaťákem

Všeobecně jsou známé informace o ulici Jaroslava Foglara v Praze 13, o ulici Ve Stínadlech na Praze 1. Troufám si ale tvrdit, že o Batličkově ulici, která je pojmenovaná po známém autorovi povídek v Mladém hlasateli, radioamatérovi a světoběžníkovi Otakaru Batličkoví (1895-1942), ví jenom jenom jeho nejskalnější příznivci. Proto při příležitosti 130. výročí jeho narození lze připomenout, že Batličkovu ulici najdete v Praze 8 - Libni. Tato ulice má dvě ramena souběžná se Střelničnou ulicí, část kolmá na tuto komunikaci navazuje na ulici U Slovanky. Ulice vznikla v roce 1973 a v roce 1986 byla prodloužena v rámci stavby sídliště Ďáblice.

Jaká byla náplň setkání foglarovských akademiků při 164. kolegiu 12. března 2025? Informujeme v několika následujících bodech: